Karel Veliký, obnovitel římského integračního systému Evropy.

Můžeme diskutovat o tom, jaký byl Karel Veliký člověk. Byl dominantní, jaksi diktátorský, dobrý vojevůdce. Měl azbestový ubrus, který se místo praní vypálil v ohništi. Proč se musel vypalovat, o tom jsou jen domněnky. Asi na něm po divoké hostině zbylo leccos. O azbestové hrozbě pro plíce tehdy ještě nevěděli a stejně umírali dřív, než je stihla rakovina. Zásadně ale reformoval státní správu. Odkazoval se na něj i jeho jmenovec, Karel IV. A měl slavný kaligrafický podpis. To jsou jen střípky. Víme také, že tisíc let po své smrti Karel Veliký rozděloval kontinent, který chtěl spojit. Nárokovali si ho totiž Francouzi i Němci a nemohli se dohodnout. Teprve situace po konci druhé světové války vedla k osvěžení mírové stránky Karlovy role. Po brutálních konfliktech 20. století, spojených s genocidami a nacionalistickými vášněmi, se dohodli Konrad Adenauer a Charles de Gaulle, že ho prohlásí patronem Evropy, a to společně. Tím sice již v mnohém ohledu byl – odkazoval se na něj třeba Richard Coudenhove Kalergi, když 1923 publikoval své dílo Panevropa – ale Adenauer a de Gaulle založili něco, co přežilo dodnes, a bez války. Letos se toto 1200. výročí pojí ještě se 100. výročím úmrtí Berthy von Suttnerové, rozené Kinské, žijící v Praze. Zatímco Karel Veliký sjednocoval Evropu mocensky jako válečník, Bertha von Suttnerová se snažila zbavit svět vojenské agrese jako prostředku prosazování mocenských ambicí. Chtěla škrtnout tzv. Clausewitzovu poučku, že mír a válka se vzájemně prostupují a přelévají, že válka je pokračování politiky jinými prostředky, a dále, že mír je pokračování války jinými prostředky. Motivovala Alfreda Nobela k založení mírové ceny, kterou pak i obdržela. Varovala před válkou, jež začala v roce 1914, krátce po její smrti. To ale Němci a Francouzi ještě nedokázali vzpomínat na Karla Velikého spolu. Víme také, že ještě tisíc let po své smrti Karel Veliký rozděloval kontinent, který chtěl spojit. Nárokovali si ho totiž Francouzi i Němci a nemohli se dohodnout. Jistě, univerzální mocenský nárok Karla Velikého se datuje již od jeho římské korunovace v roce 800 a všichni to věděli.